Co je žlučník a k čemu slouží?
- Žlučník je vak, ve kterém je skladována žluč tvořená játry.
- Žluč je vylučována do dvanáctníku, kde pomáhá trávit potravu. Působí jako emulgátor, tedy podobně jako jar rozpouští mastná oka při umývání nádobí. Trávicí enzymy se pak snadněji k tuku v potravě dostanou.
- Samotný žlučník netvoří žádnou žluč, proto jeho odstranění produkci žluči nijak neovlivní!
Jak se projevují žlučníkové obtíže a čím jsou způsobeny?
- Problémy jsou prakticky vždy spojeny s přítomností kamenů ve žlučníku. Ty mohou být různě velké. Příčina jejich vzniku není plně objasněna.
- Kameny mohou způsobovat poruchu vyprazdňování žlučníku nebo vycestovat do žlučových cest a ucpat je, což může vést k velmi závažným komplikacím.
- Snaha žlučníku překonat překážku se může projevit jako žlučníková kolika.
- Mezi projevy koliky patří – ostrá křečovitá pomíjivá bolest, někdy pouze tlaky v nadbřišku, nadýmání, nadměrné říhání, zvracení. Problémy se obvykle projevují po jídle, častěji po tučném.
- Závažným příznakem ucpání žlučových cest je žluté zbarvení kůže– ikterus.
Jaká je diagnostika a léčba?
- Diagnózu obvykle postačí stanovit na základě výše uvedených typických obtíží a provedení ultrazvukového vyšetření břicha.
- Úpravou diety a stravovacích návyků lze někdy jen dočasně zmírnit průběh symptomů, avšak kameny se nikdy samy nerozpustí nebo neztratí.
- Roky trvající přítomnost kamenů je spojena nejen s vyšším výskytem komplikací, ale i rozvoje zhoubného nádoru – rakoviny žlučníku
- Jedinou smysluplnou léčbou je tak odstranění žlučníku – cholecystektomie
- Už pouhá přítomnost kamenů ve žlučníku, zachycená třeba náhodně na ultrazvuku, je indikací k operaci.
Co se změní po odstranění žlučníku? Budu mít nějaká omezení?
- odstraněním žlučníku nebude Vaše trávení nijak narušeno
- po operaci je vhodné jíst častěji v menších porcích
- je vhodná strava s omezením především živočišných tuků
Je pro mě vhodná laparoskopie?
- Výhody laparoskopické cholecystektomie jsou kratší rekonvalscence, příznivější kosmetický efekt, minimální bolestivost.
- Laparoskopie může být nevhodná pro pacienty po předchozích rozsáhlých operacích na břiše nebo pro pacienty s onemocněním srdce a plic.
- Výběr operačního přístupu je vždy výsledkem zhodnocení zdravotních rizik a konzultace pacienta s lékařem!
Co je potřeba k operaci a jaký je průběh po ní?
- Po vyšetření a konzultaci se svým chirurgem zvolíte metodu operace a její termín.
- Asi dva týdny před termínem si cestou praktického lékaře nebo internisty vyřídíte tzv. předoperační vyšetření. Jedná se o odběry krve, EKG, rentgen plic, případně další vyšetření, které zhodnotí rizika podstoupení zákroku.
- Nástup do zařízení je v den operace ráno, není-li s domluveno jinak. Pacient přichází lačný.
- Po operaci je pacient hospitalizován na lůžku. Pokud se pacient cítí dobře může být následující den po zátěži stravou propuštěn do domácího ošetření, obvykle odchází druhý pooperační den.
- Někdy můžete první den po operaci pociťovat slabost či nechuť k jídlu nebo mírné pobolívání dobře reagující na běžné prostředky. Tyto příznaky rychle ustupují.
- Týden po operaci se pacient dostaví na kontrolu k operujícímu chirurgovi, odstraní se stehy. Další sledování záleží na individuální domluvě, obvyklá je kontrola cca po měsíci.
Jaká jsou rizika a možné komplikace?
- Může se vyskytnout krvácení, podkožní krevní sraženina (hematom), dočasná bolest v operovaném místě. Vzácněji může dojít k rozvoji infekce v ráně a tak k jejímu druhotnému hojení.
- Zcela vzácně může dojít k poranění žlučových cest nebo cév zásobující játra, ale tyto komplikace jsou spíše raritní.
- V případě nepřehledného terénu či špatné tolerance narkózy ze strany pacienta nelze někdy výkon dokončit laparoskopicky a je nutné konvertovat v otevřený výkon. Toto rozhodnutí činí chirurg vždy s ohledem na maximální bezpečnost pacienta a tuto změnu taktiky tak nelze považovat za komplikaci.
- Musíme si uvědomit, že žádný chirurgický výkon není zcela bez rizika! Maximálně profesionálním přístupem, zkušenostmi a ve spolupráci s pacientem však lze v naprosté většině případů komplikacím předejít.
Kdy je nutné vyhledat neprodleně lékařskou pomoc?
- horečky nad 38°C
- zvracení
- krvácení či hnisavý výtok z rány
- žluté zbarvení kůže
- trvající nebo zhoršující se bolest břicha
- neschopnost jíst nebo přijímat tekutiny
