Co je tříselná kýla?
- Kýla vzniká proniknutím obsahu dutiny břišní přes oslabení její stěny. Stejně jako duše pneumatiky vyhřezne protrženým pláštěm, pobřišnice se dostává oslabeným místem na povrch těla.
- Kýlní vak může být prázdný, nebo může obsahovat střevo či jiné orgány dutiny břišní, což může v případě jejich uskřinutí způsobit závažné až život ohrožující komplikace.
- Kýla nikdy sama nezmizí, může se pouze zvětšovat.
- Kýla se může projevit u mužů i žen, a to v jakémkoliv věku.
- Jedinou smysluplnou léčbou kýly je operace!
- Pouhá přítomnost kýly je indikací k operaci, která by neměla být zbytečně odkládána. Déle trvající kýly mohou být větší a mohou znesnadňovat průběh operace.
Jak kýlu poznám?
- Nejčastějším místem vzniku kýly je tříslo a pupek, případně jizva po předchozí operaci.
- Obvykle se projevuje jako měkké, pružné vyklenutí, které může mizet v poloze vleže a znovu se objevovat vstoje.
- Můžete pociťovat pobolívání či tlak v místě vyklenutí. Obtíže jsou obvykle výraznější ke konci dne nebo po větší fyzické námaze, při močení či kašli. Při zvedání břemen může být bolest ostrá, píchavá.
- Je-li bolest trvalá, zduření již nejde vrátit zpět, přidává se zvracení a horečky, jedná se o známky uskřinutí a je nezbytně nutné okamžitě vyhledat lékaře!!! Uskřinutí kýly může být život ohrožujícím stavem.
Jaké jsou možnosti operace?
- Operace může být provedena konvenčně (klasicky, otevřeně), nebo laparoskopicky.
- K zacelení oslabení břišní stěny je obvykle použita záplata ze syntetického materiálu (síťka).
- Laparoskopická operace se provádí vždy v celkové anestezii ze tří krátkých řezů pomocí nichž je zavedena kamera a pracovní nástroje. Při této metodě je síťka použita vždy.
- Klasická operace se provádí z jednoho řezu v třísle. Obvykle je rovněž použita síťka. Výkon může být proveden v celkové, ale i v místní čí kombinované anestezii.
- Výskyt opětovných kýly (tzv. recidiv) je u obou metod srovnatelný, výskyt krevních výronů či ranných komplikací je u laparoskopií nižší.
- Při volbě operace se řídíme doporučením Evropské kýlní společnosti – www.herniaweb.org
Jak poznám, která operace je pro mě vhodná?
- Laparoskopický výkon lze doporučit většině pacientů. Přístup je šetrnější, pooperační rekonvalescence bývá obvykle kratší, rovněž tak návrat do zaměstnání či k plné fyzické zátěži. Vhodné jsou zejména menší kýly, oboustranné kýly, dříve neoperovaní pacienti. Méně vhodná je laparoskopie u pacientů s onemocněním srdce či plic, pro které by byla celková anestezie vysokým rizikem.
- Klasický přístup obvykle doporučíme pacientům s větší kýlou nebo pacientům, u kterých je laparoskopie riziková z důvodu jiného onemocnění.
- Byť je laparoskopie obvykle preferovaným výkonem, definitivní postup je vždy stanoven individuálně po zhodnocení rizik a s přihlédnutím k preferencím pacienta.
Jaká jsou rizika a možné komplikace?
- Může se vyskytnout krvácení, podkožní krevní sraženina (hematom), dočasná bolest v operovaném místě. Vzácněji může dojít k rozvoji infekce v ráně a tak k jejímu druhotnému hojení.
- Zcela vzácně může dojít k poranění velkých cév či nitrobřišních orgánů, ale tyto komplikace jsou spíše raritní.
- V případě nepřehledného terénu či špatné tolerance narkózy ze strany pacienta nelze někdy výkon dokončit laparoskopicky a je nutné konvertovat v otevřený výkon. Toto rozhodnutí činí chirurg vždy s ohledem na maximální bezpečnost pacienta a tuto změnu taktiky tak nelze považovat za komplikaci.
- Musíme si uvědomit, že žádný chirurgický výkon není zcela bez rizika! Maximálně profesionálním přístupem, zkušenostmi a ve spolupráci s pacientem však lze v naprosté většině případů komplikacím předejít.
Co je potřeba k operaci a jaký je průběh po ní?
- Po vyšetření a konzultaci se svým chirurgem zvolíte metodu operace a její termín.
- Asi dva týdny před termínem si cestou praktického lékaře nebo internisty vyřídíte tzv. předoperační vyšetření. Jedná se o odběry krve, EKG, rentgen plic, případně další vyšetření, které zhodnotí rizika podstoupení zákroku.
- Nástup do zařízení je v den operace ráno, není-li s domluveno jinak. Pacient přichází lačný.
- Po operaci je pacient hospitalizován na lůžku. Je-li operace prováděna dopoledne a pacient se po probuzení cítí dobře může být večer propuštěn do domácího ošetření, obvykle odchází druhý den ráno.
- Týden po operaci se pacient dostaví na kontrolu k operujícímu chirurgovi, odstraní se stehy. Další sledování záleží na individuální domluvě.
Kdy je nutné vyhledat neprodleně lékařskou pomoc?
- horečky nad 38°C
- zvracení
- výrazný otok, zarudnutí a bolestivost
- krvácení či hnisavý výtok z rány
- neschopnost se vymočit
- trvající bolest nereagující na běžné léky od bolesti
